Zákaznická podpora:604547961info@logosik.cz

SKLÁDEJ DÝNĚ

Kód: 14321
Novinka
0 Kč 0 Kč bez DPH Měrná cena:

 materiál v pdf

Detailní informace

Detailní popis produktu

Dýňové obličeje – porozumění popisu a plnění pokynů je výukový materiál zaměřený na rozvoj porozumění mluvené řeči, slovní zásoby, gramatické stavby vět, sluchové paměti a schopnosti přesného slovního popisu. Děti se prostřednictvím halloweenské aktivity učí rozpoznávat jednotlivé části obličeje, rozlišovat jejich tvary a vlastnosti a sestavovat dýňové obličeje podle slovních pokynů. Soubor obsahuje 24 oboustranných karet se slovním popisem a obrázkovým řešením, velkou podložku s dýní a vystřihovací části obličeje v podobě šesti druhů očí, čtyř druhů nosů a šesti druhů úst. Jednotlivé prvky se liší tvarem, výrazem i počtem detailů. Dítě pracuje například s kulatýma očima, očima ve tvaru trojúhelníků nebo křížků, nosem ve tvaru kapky či stříšky a ústy s tesáky, zuby nebo zašitými rty. Při práci se učí porozumět přesnému významu slov, rozlišovat podobné popisy, chápat záporné věty a převádět slyšené informace do konkrétní činnosti.

Dospělý připraví velkou podložku s dýní, vystřižené části obličeje a vybranou kartu se slovním popisem. Nejprve si společně s dítětem jednotlivé části prohlédne, pojmenuje jejich tvary a upozorní na vzájemné rozdíly. Následně přečte popis z karty a dítě podle slyšeného zadání vybírá odpovídající oči, nos a ústa, které přikládá na dýni. Po dokončení kartu otočí a porovná svůj výsledek s obrázkovým řešením. Tím získává možnost samostatné kontroly a postupně se učí rozpoznávat i opravovat vlastní chyby. U dětí s omezeným porozuměním nebo kratší sluchovou pamětí lze pokyny rozdělit na jednotlivé části a postupovat krok za krokem. Dítě nejprve vybírá oči, následně nos a nakonec ústa. U pokročilejších dětí může dospělý přečíst celý popis najednou a dítě sestavuje obličej na základě zapamatovaných informací.

Materiál umožňuje také obrácení rolí, kdy dítě samo popisuje vzhled dýně a dospělý podle jeho slov vybírá a přikládá jednotlivé části. Dítě tak získává zkušenost, že pro správné předání informace nestačí pouze obecné pojmenování předmětu, ale je potřeba přesně vyjádřit jeho vlastnosti. Postupně se učí používat přídavná jména, předložková spojení, číslovky a souvětí či delší větné konstrukce. Důležitou součástí je také porozumění záporu, například ve větě „Dýně nemá nos“, kdy dítě musí pochopit, že zmíněná část na obrázek nepatří.

Stupňování obtížnosti

Nejprve dítě pracuje s omezeným množstvím částí obličeje, mezi kterými jsou výrazné vizuální rozdíly. Dospělý jednotlivé prvky pojmenuje a jednoduchým pokynem dítě vyzve k jejich výběru, například „Dej dýni kulaté oči“ nebo „Vyber pusu se dvěma zuby“. Cílem je správné porozumění jednotlivým slovům a schopnost propojit slyšený pokyn s odpovídajícím obrázkem. Pokud dítě úkol zvládá, postupně se přidávají další možnosti výběru a pokyny se rozšiřují o více informací. Dítě nejprve pracuje s jednou částí obličeje, následně se dvěma a nakonec sestavuje celý obličej podle souvislého slovního popisu.

Dalším stupněm obtížnosti je rozlišování podobných vlastností a porozumění složitějším jazykovým konstrukcím. Dítě se učí rozlišovat například ústa se dvěma a třemi zuby, oči ve tvaru trojúhelníků a půlměsíců nebo různé typy nosů. Postupně lze zařazovat karty obsahující zápor, které vyžadují přesnější zpracování slyšené informace. Náročnější variantou je přečtení celého zadání pouze jednou, bez jeho opakování. Dítě si musí zapamatovat jednotlivé informace, udržet je v pracovní paměti a následně podle nich sestavit správnou podobu dýně.

Pokročilejší děti mohou samostatně popisovat hotové obličeje, porovnávat dvě různé dýně nebo vytvářet vlastní zadání pro dospělého či jiné dítě. Mohou také vysvětlovat, čím se jednotlivé obličeje liší, opravovat záměrně vytvořené chyby a zdůvodňovat své rozhodnutí. Obtížnost se zvyšuje nejen počtem prvků a délkou pokynů, ale také požadavkem na přesnost jazykového vyjádření, správné používání gramatických tvarů a schopnost samostatné kontroly.

Materiál nabízí řadu alternativních způsobů využití. Při aktivitě Najdi dýni dospělý rozloží několik obrázkových karet a přečte jeden popis. Dítě určuje, které dýni popis odpovídá. Při hře Co je špatně? dospělý sestaví dýňový obličej s jednou nebo více chybami a dítě hledá rozdíly mezi zadáním a skutečným vzhledem. Další možností je aktivita Dítě je šéf, při které dítě popisuje vybraný obličej a dospělý jej podle instrukcí sestavuje. Pokud je popis nepřesný, dospělý zvolí jiný odpovídající prvek a dítě se učí své sdělení upřesnit. Při hře Dýně podle paměti dítě krátce pozoruje hotový obličej, následně se obrázek zakryje a dítě se jej pokusí sestavit zpaměti.

Pro rozvoj vyjadřování lze využít také dokončování vět, popis vlastního výtvoru, porovnávání dvou dýní nebo hádanky, při kterých jedno dítě popisuje a ostatní hledají odpovídající obrázek. Ve dvojici mohou děti pracovat za zástěnou, kdy jedno dítě sestaví dýni a druhé se podle jeho slov pokouší vytvořit stejný obličej. Aktivitu lze doplnit o napodobování výrazů obličeje, pojmenovávání emocí nebo vymýšlení krátkých příběhů o jednotlivých dýních. Děti mohou určovat, zda dýně vypadá vesele, smutně, rozzlobeně nebo vystrašeně, a vysvětlovat, podle kterých znaků to poznaly. Obtížnost vždy přizpůsobujeme aktuálním jazykovým, rozumovým a paměťovým schopnostem dítěte. Pokud dítě úkol nezvládá, omezíme počet nabízených prvků, zkrátíme slovní pokyn nebo využijeme názornou ukázku.

Reflexe

Po dokončení aktivity se společně vraťte k vytvořenému dýňovému obličeji a zaměřte se na to, zda dítě správně porozumělo jednotlivým částem zadání. Můžete se zeptat například „Jaké oči má tvoje dýně?“, „Jaký nos jsi vybral?“, „Kolik zubů má dýně?“, „Má dýně nos, nebo ho nemá?“ nebo „Podle čeho poznáš, že jsi vybral správnou pusu?“. Důležité je sledovat nejen výslednou podobu dýně, ale také způsob, jakým dítě pracovalo se slyšenými informacemi, zda rozlišovalo jednotlivé vlastnosti a zda dokázalo své rozhodnutí slovně vysvětlit.

Všímejte si, zda dítě potřebuje opakování pokynu, jeho rozdělení na kratší části nebo názornou dopomoc. Sledujte, zda správně rozumí přídavným jménům, předložkovým spojením, číslovkám a záporným větám. Zvláštní pozornost věnujte situacím, kdy dítě zaměňuje podobné prvky nebo při poslechu delšího zadání některou informaci vynechá. Tyto obtíže mohou souviset s nedostatečným porozuměním konkrétním slovům, omezenou sluchovou pracovní pamětí nebo zvýšenými nároky na zpracování jazykových informací.

Při samostatném popisování sledujte, zda dítě používá přesná pojmenování, zda dokáže jednotlivé vlastnosti spojovat do vět a zda jeho sdělení obsahuje všechny důležité informace. Pokud dítě používá pouze obecná slova nebo ukazuje na obrázek, pomozte mu vhodnou otázkou či začátkem věty, například „Dýně má oči jako…“ nebo „Její pusa má…“. Poskytujte konkrétní a povzbudivou zpětnou vazbu, například „Správně jsi poznal, že dýně nemá nos.“, „Povedlo se ti vybrat přesně takové oči, jaké byly v zadání.“ nebo „Teď jsi dýni popsal tak dobře, že jsem ji mohl sestavit podle tvých slov.“

Při opakovaném používání materiálu sledujte, zda dítě postupně potřebuje méně dopomoci, dokáže zpracovat delší pokyny a samostatněji kontroluje správnost svého řešení. Důležitým ukazatelem pokroku je také schopnost přesnějšího slovního popisu, používání rozvinutějších vět a přenášení osvojených jazykových dovedností do běžné komunikace.

Vzdělávací charakter

Materiál podporuje především rozvoj porozumění mluvené řeči, receptivní a expresivní slovní zásoby, gramatické stavby vět a schopnosti přesného popisu. Dítě se učí rozlišovat jednotlivé vlastnosti předmětů, správně používat přídavná jména, číslovky, předložková spojení a záporné větné konstrukce. Práce se slovními pokyny podporuje schopnost naslouchat, zpracovávat informace v logickém pořadí, uchovávat je v pracovní paměti a převádět je do konkrétní činnosti. Při samostatném popisování se rozvíjí schopnost formulovat srozumitelná sdělení, předávat přesné informace druhému člověku a uvědomovat si význam jednotlivých slov pro úspěšnou komunikaci.

Současně se rozvíjí zrakové vnímání, zrakové rozlišování, pozornost, sluchová a pracovní paměť, logické uvažování a schopnost porovnávání. Manipulace s vystřiženými částmi obličeje podporuje také zrakově-motorickou koordinaci a jemnou motoriku. Při hledání a opravování chyb dítě procvičuje sebekontrolu, samostatné rozhodování a schopnost ověřovat správnost vlastního postupu. Aktivity zaměřené na napodobování mimiky a pojmenovávání výrazů obličeje mohou přispívat také k rozvoji emoční slovní zásoby a porozumění neverbálním projevům.

Materiál je vhodný zejména pro děti předškolního a mladšího školního věku, orientačně od 3 do 8 let, podle individuální úrovně porozumění a jazykových schopností. Využít jej lze při individuální i skupinové logopedické práci, v mateřských školách, při speciálněpedagogické intervenci, v přípravných třídách i při domácím procvičování s rodiči. Díky možnosti postupného zvyšování obtížnosti lze aktivity přizpůsobit také dětem s opožděným vývojem řeči, vývojovou jazykovou poruchou, poruchou autistického spektra (PAS) nebo obtížemi v oblasti pozornosti, sluchové paměti a porozumění. U dětí s omezenou mluvenou řečí je možné pracovat prostřednictvím ukazování, výběru z omezeného počtu možností, gest nebo alternativní a augmentativní komunikace (AAK).

Osvojené dovednosti je vhodné přenášet také do každodenních situací, například při výběru oblečení podle popisu, hledání předmětů určité barvy a tvaru, plnění vícekrokových pokynů nebo při popisování obrázků a předmětů v okolí. Hlavním cílem není pouze sestavit správný dýňový obličej, ale především porozumět významu slyšeného sdělení, naučit se přesně rozlišovat jednotlivé informace a postupně je využívat při samostatném a srozumitelném vyjadřování.