Co musí předškolák umět do školy – a jak to s ním procvičovat celý rok

Když jde dítě za rok do školy, většina rodičů si položí stejnou otázku: mám s ním něco dělat? A když ano, tak co? V obchodech jsou police plné sešitů pro předškoláky, každý slibuje něco jiného, a člověk z toho má nakonec spíš špatné svědomí než jasno. Tento článek je pokus dát vám to jasno. Projdeme celý rok před školou měsíc po měsíci a u každého si řekneme, co v dítěti právě dozrává, jak to poznáte, co se dá dělat u večeře nebo cestou do školky – a co k tomu nabízí sešit <a href="/predskolak-a-skolni-zralost/">PŘEDŠKOLÁK, který na tomto rozvržení stojí. Nic z toho nezabere víc než pár minut denně. A nic z toho nevyžaduje, abyste dítě učili číst.

Obsah článku

• Co dítě v první třídě opravdu potřebuje
• Proč po měsících, a ne najednou
• Komu sešity pomohou a s čím
• Podzim: začínáme tím, co dítě zvládne
• Zima: rozlišování a koordinace
• Jaro: poslední hláska a první slova
• Prázdniny: náběh na první třídu
• Jak se se sešity pracuje
• Když něco nejde
• Časté otázky
• Kam dál

Co dítě v první třídě opravdu potřebuje

Zápis do školy dnes nic neprozradí – je to administrativní úkon, dítě k němu ani nemusí přijít a nikdo u něj nezkoumá, co umí. Odpověď na to, jestli je dítě připravené, přijde až v září v první třídě. A tam nerozhoduje, jestli zná písmena. Rozhoduje osm věcí, které jsou pod písmeny schované.

1. Řeč. Dítě vypráví, co zažilo, a drží se pořadí: nejdřív jsme šli, pak jsme viděli, potom jsme se vrátili. Rozumí pokynu o třech částech. Většinu hlásek už vyslovuje správně – R a Ř ještě počkají, sykavky (S, Z, C, Š, Ž, Č) by měly být hotové.
2. Sluch pro řeč. Nejde o to, jestli dítě slyší. Jde o to, co v řeči rozezná: kolik má slovo slabik, na jakou hlásku začíná, a nakonec i na jakou končí. Jestli se „kočka“ a „čočka“ rýmují. Jestli je „pila“ a „pilá“ totéž. Toto je pro čtení nejdůležitější věc ze všech – dítě, které neslyší, že „máma“ začíná na M, může znát celou abecedu a stejně nebude umět přečíst slovo.
3. Zrak pro tvary. Dítě najde rozdíl mezi dvěma skoro stejnými obrázky, pozná, co je obráceně, dokreslí druhou půlku motýla. Kdo to umí, nebude si plést b a d.
4. Ruka. Drží tužku třemi prsty a netlačí. Vede čáru, kam chce. Vystřihne po lince. Nakreslí postavu, která má hlavu, tělo, ruce i nohy. Ztuhlá ruka potřebuje celý rok, aby povolila – a v první třídě se dohání ze všeho nejhůř.
5. Orientace. Nahoře, dole, vpravo, vlevo, před, za, první, poslední. Co bylo dřív a co potom. Ráno, poledne, večer. Dny v týdnu. Zní to samozřejmě, ale „napiš to na řádek pod obrázek vpravo“ je pokyn, který ve škole zazní dvacetkrát denně.
6. Předmatematické představy. Ne příklady. Kde je víc a kde míň, seřadit od nejmenšího, spočítat do deseti a přiřadit počet ke skupině, poznat tvary. Pochopit, co znamená „o dva víc“.
7. Myšlení a paměť. Najít, co mezi ostatní nepatří, a říct proč. Doplnit řadu. Zapamatovat si šest obrázků. Všimnout si, že na obrázku je něco špatně.
8. Vydržet a dokončit. Deset až patnáct minut u jedné věci. Dotáhnout ji, i když se nedaří hned. Obléknout se, uklidit si, říct si o pomoc. Tato dovednost nemá vlastní pracovní list – trénuje se každým listem, který dítě dodělá do konce.

Výzkumy posledních let to potvrzují docela jednoznačně: to, jak dítě rozlišuje hlásky sluchem a tvary zrakem, předpoví jeho čtení lépe než to, kolik zná písmen. Dítě, které má těchto osm věcí hotových, se v první třídě učí jednu novou věc. Dítě, které je nemá, se učí dvě naráz – a to je rozdíl mezi prvňákem, který se do školy těší, a prvňákem, který se od října trápí.

Proč po měsících, a ne najednou

Ze tří důvodů, a všechny jsou praktické.

1. Má to své pořadí. Dítě nejdřív slyší slabiky, teprve potom první hlásku, a poslední hlásku až úplně nakonec – ta je pro sluch nejtěžší a bez zvládnutých slabik ji dítě neslyší, ať se snažíte sebevíc. Ruka nejdřív vede rovné čáry, pak vlnky, pak šikmé čáry a nakonec oblouky, ze kterých se za rok skládají písmena. Když začnete od konce, jen si obě strany zkazíte náladu.
2. Fungují malé dávky. Sluch pro hlásky se nedá natrénovat za víkend, stejně jako se za víkend nedá naučit plavat. Fungují krátké chvíle, které se vracejí každý den: pět minut, jeden list, hotovo. Za rok je to přes dvě stě listů a dítě nikdy nesedělo déle, než vydrželo.
3. Téma drží pozornost. Dítě u úkolu zůstane, když je o tom, co právě prožívá. V září o jablkách, v prosinci o Mikulášovi, v květnu o žábách. Úkol na slabiky je pořád úkol na slabiky – ale s jablíčky v září a s bonbóny o Halloweenu je to pokaždé nová hra.

Přesně takto vznikla řada sešitů <a href="/predskolak-a-skolni-zralost/">PŘEDŠKOLÁK: jeden sešit na každý měsíc školního roku, v každém 22 úkolů (v prázdninových 20), od jednodušších ke složitějším, a rozvržených tak, aby se každá z osmi oblastí během roku vracela a pokaždé postoupila o kousek dál. Každý měsíc začíná příběhem z přírody – jak roste jablko, co se stane s dýní, jak se z housenky stane motýl – a končí malým pokusem nebo výletem za zvířaty světa. Sešity tvořím od roku 2006 a každý z nich prošel rukama dětí, než šel do prodeje.

Komu sešity pomohou a s čím

• Rodiči, který neví, kde začít. V obchodě je hromada sešitů a většina cvičí jednu věc – jen grafomotoriku, jen počítání, jen bludiště. Koupíte pět různých, dítě u každého vydrží dva dny a na konci nevíte, co z toho umí. PŘEDŠKOLÁK dává jeden sešit na měsíc, ve kterém je všech osm oblastí, a obsah na začátku sešitu vám u každého úkolu řekne, co rozvíjí. Vytisknete list, dítě ho udělá, hotovo. Nemusíte nic vymýšlet ani hledat – a na konci roku nemáte pocit, že jste na něco zapomněli.
• Učitelce, která má ve třídě patnáct předškoláků a každý je jinde. Potřebuje něco připraveného na každý den, co odpovídá tématu měsíce, vytiskne se pro celou třídu a dá se vzít do ruky i ve chvíli, kdy jedno dítě něco dohání a ostatní pracují sami. A obsah sešitu je zároveň podklad pro rozhovor s rodiči – ne „je šikovný“, ale „slabiky jdou, poslední hláska ještě ne, tady je list, kde to uvidíte“.
• Logopedce a speciální pedagožce, která potřebuje, aby se doma mezi sezeními opravdu pracovalo. V každém sešitě je sluchové rozlišování, hlásky v pořadí vývoje, rytmus a paměť. Rodič dostane konkrétní listy, a příště je vidět, jestli se s nimi doma pracovalo.
• A všem třem s časem. Pět minut denně se dá udržet celý rok. 

Níže je celý rok, jak jde za sebou.

Podzim: začínáme tím, co dítě zvládne

Září – jablka a sad. Začátek roku patří tomu, co dítě většinou už umí, jen to potřebuje ukotvit: slabikování, barvy, tvary (čtverec, ten je nejjednodušší), počítání do šesti a do deseti, malý–větší–největší. První hlásky jsou zatím ty nejzřetelnější, A a K – u nich dítě pochopí, co to vůbec znamená, že „slovo na něco začíná“. Ruka vede rovné čáry: jablko padá ze stromu rovnou do díže. Paměť se cvičí na řadě obrázků, kterou si dítě prohlédne a pak ji z hlavy poskládá.

• Doma: u večeře vytleskejte, co je na talíři – „bram-bo-ry“, „ma-so“. Cestou do školky hledejte, co je hranaté. Když loupete jablko, nechte dítě spočítat jadérka. Když uslyšíte „jablko začíná na J“, radujte se, dítě slyší.

Říjen – dýně. Přibývají rýmy a rozdíl mezi krátkou a dlouhou slabikou (má–ma, pila–pilá) – to je základ pro čárky nad písmeny, se kterými se v první třídě trápí překvapivě hodně dětí. Poprvé přichází pravá a levá strana a otázka „co bylo dřív a co potom“. Tvar měsíce je kruh, v počítání se řadí podle velikosti.

• Doma: „Co se rýmuje na dýně?“ – nemusí to dávat smysl, „býně“ je v pořádku, dítě slyší shodu. Zkuste říkat slova dlouze a krátce a nechte dítě hádat, které je správně: „lááávka“, nebo „lavka“? U dýní v obchodě: která je největší, která nejmenší, kolik jich je v bedně.

Listopad – listy a lampiony. Rozlišování se zjemňuje. První hláska D a T – znějí podobně a dítě je musí opravdu poslouchat. Poloviny a zrcadlení: dítě dokreslí druhou půlku obrázku, což je přesně to, co za rok udělá s písmenem. Sluchová paměť na delší řadu slov. Tvar trojúhelník. A hodně jemné motoriky – lampiony, stříhání, lepení, provlékání.

• Doma: „Jdu na nákup a koupím rohlík, mléko, jablko“ – dítě zopakuje a přidá další. Hrabání listí je dějový příběh: co se dělá nejdřív, co potom. Při stříhání papíru na lampion nechte dítě stříhat i křivě, jde o ruku, ne o výsledek.

PŘEDŠKOLÁK – ZÁŘÍ PŘEDŠKOLÁK – ŘÍJEN PŘEDŠKOLÁK – LISTOPAD PŘEDŠKOLÁK – HALLOWEEN

Zima: rozlišování a koordinace

Prosinec – Mikuláš a sníh. Hlásky B a P, další dvojice, která se plete. Tvar obdélník. Oko a ruka spolu: dítě spojuje tečky a vede čáru přesně, ne jen zhruba. Třídění a porovnávání dostane praktický rámec – úklid skříně na zimu: co je na ruce, co na nohy, čeho je víc. K tomu Mikuláš, čert a otázka, jak se máme chovat.

• Doma: při oblékání „co si vezmeš dřív, čepici, nebo bundu?“ Při balení dárků: který je největší, který nejmenší, kolik jich je pod stromkem. „Řekni mi tři věci, které začínají na B.“ A adventní kalendář je nejlepší kalendář na světě – každý den se ukazuje, kolik dní ještě zbývá.

Leden – zuby a sněhuláci. Po Vánocích je čas na dějové obrázky (jak se čistí zuby, krok za krokem) a na sluchovou paměť na celý příběh: dítě příběh vyslechne a řekne, co se v něm stalo. Hlásky V a F, tvar ovál, v grafomotorice vlnky. A poprvé se počítá, vybarvuje a zapisuje počet – to je příprava na zápis čísla.

• Doma: po pohádce se zeptejte, co bylo na začátku a co na konci. U sněhuláka: kolik má knoflíků, kolik jich chybí, aby měl pět. Vlnky se dají kreslit prstem na zamlžené okno – je to grafomotorika stejně jako na papíře.

Únor – zvířata a tělesa. Od plochých tvarů k tělesům: co je kulaté jako míč, co hranaté jako krabice. Sluch dostává grafický zápis – dítě zaznamená, co slyší, tečkou nebo čárkou. Přibývají nesmysly (co je na obrázku špatně a proč) a hláska S – první sykavka, u které se pozná, jestli dítě opravdu slyší, nebo hádá.

Únor je také měsíc, kdy si spousta rodičů poprvé řekne, že by se před školou mělo něco dělat. A je to dobrá chvíle. Do konce školního roku zbývají čtyři měsíce, to stačí na to, aby se ukázalo, co jde samo a kde je potřeba víc času – a případně i na rozhodnutí o odkladu, které se dělá na jaře.

• Doma: hra na nesmysly: „Ráno jsem si obula rukavice a šla jsem spát.“ – dítě má najít, co je špatně. V kuchyni: co je kulaté, co hranaté, co válec. „Řekni mi slovo, které začíná na S“ – a když řekne „šála“, je to dobrá zpráva, protože přesně tento rozdíl se teď učí.

PŘEDŠKOLÁK – PROSINEC PŘEDŠKOLÁK – LEDEN PŘEDŠKOLÁK – ÚNOR PŘEDŠKOLÁK – VÁNOCE

Jaro: poslední hláska a první slova

Březen – rostliny a dopravní hřiště. Poprvé přichází poslední hláska ve slově. Je to nejtěžší sluchový úkol celého roku – dítě musí slovo v hlavě doříct a zachytit, co zaznělo úplně na konci – a potřebuje tři měsíce opakování, proto přichází právě teď. K tomu Z a Ž, šikmé čáry (první krok k A, V, N), „o dvě více“, nejdelší–nejvyšší–nejtenčí, den a noc, jaro a zima. Dopravní hřiště a bludiště cvičí orientaci a plánování cesty.

• Doma: „Na co končí les?“ Když dítě řekne „na E“ nebo neví, je to normální – zkuste slova, kde je poslední hláska hodně slyšet: nos, koš, míč. Jednu denně. Při sázení na balkon: co bude nejdřív, semínko, nebo květina?

Duben – motýli. Poslední hláska podruhé. „O tři více.“ Sčítání tvarů se zápisem výsledku. Obrázková slova: z prvních hlásek obrázků dítě složí slovo – to už je skoro čtení, jen bez písmen. A nakreslit stejného robota na druhou stranu rámečku je přesně to, co bude dítě dělat při opisu z tabule.

• Doma: obrázková slova jdou i bez sešitu: „Když vezmu první hlásku z pes a první z auto… co to je?“ Za měsíc si dítě začne vymýšlet vlastní. Při jarním úklidu: „ukliď tři věci, které jsou modré“.

Květen – žáby v rybníce. První a poslední hláska spolu v jednom úkolu. Vybarvování podle kódu (barva = symbol) – dítě pracuje podle klíče, což je princip každé tabulky ve škole. Nadřazené pojmy (jablko, hruška, švestka – ovoce), protiklady, „o dvě méně“.

• Doma: „Jablko, hruška, banán – jak se tomu říká dohromady?“ a naopak: „řekni mi tři zvířata“. Protiklady jsou hra na cestu autem: „Já řeknu velký, ty řekneš…“ U rybníka: kolik žab, kolik kachen, čeho je víc.

Červen – voda. Rok se uzavírá horním obloukem v grafomotorice (z něj bude m a n), hláskou H, návazností slabik a otázkou „co bylo kdysi a co je dnes“. Sudoku s obrázky, „co následuje“, bludiště – úkoly, u kterých se musí myslet víc kroků dopředu.

• Doma: prohlížení starých fotek je nejlepší úkol na „kdysi a dnes“. Slovní fotbal na slabiky: „ko-lo“ → „lo-pata“ → „ta-ška“. A kdo prošel celým rokem, má za sebou přes dvě stě úkolů a před sebou prázdniny, které už nemusí být o dohánění.

PŘEDŠKOLÁK – BŘEZEN PŘEDŠKOLÁK – DUBEN PŘEDŠKOLÁK – KVĚTEN PŘEDŠKOLÁK – VELIKONOCE

Prázdniny: náběh na první třídu

Dva prázdninové sešity se už dívají do školy. Přicházejí samohlásky (jakou slyšíš uprostřed slova), sčítání a odčítání, krychle a koule, poznávání číslic, dominová slova (poslední hláska jednoho slova je první hláskou dalšího), stupňování dům–domek–domeček a jednoduchý graf, do kterého dítě zapisuje, co napočítalo. Témata jsou letní: melouny, pláž nebo les, stavba hradu z písku.

Prázdninové sešity se hodí i dětem s odkladem – mají rok navíc a tyto úkoly ukážou, kde na tom jsou.

• Doma: na pláži je všechno – kolik mušlí, která je největší, co se rýmuje na „moře“. Meloun se dá rozkrájet na poloviny, čtvrtiny, spočítat pecky. A na dlouhé cestě autem funguje hra „řekni slovo, které začíná tím, čím moje skončilo“.

PŘEDŠKOLÁK – ČERVEN PŘEDŠKOLÁK – ČERVENEC PŘEDŠKOLÁK – SRPEN PŘEDŠKOLÁK – U MOŘE

Jak se se sešity pracuje

Každý sešit je v PDF a má dvě verze – barevnou a černobílou – a přílohy k úkolům se stříháním a lepením. Obsah na začátku sešitu u každého úkolu říká, kterou oblast rozvíjí, takže je na první pohled vidět, co dítěti jde samo a kde se zadrhává. Zadání přečte dítěti dospělý a dítě pak pracuje samo.

• Doma stačí jeden list denně, pět až deset minut. Nejlépe ve stejnou dobu – po svačině, před pohádkou – aby to byl rituál, ne vyjednávání. Černobílá verze je na tisk levnější a dítě si obrázky vybarví samo, což je další cvičení pro ruku.
• Ve školce se sešit vytiskne pro všechny předškoláky ve třídě. Listy se hodí k ranním činnostem, k práci ve skupince i pro dítě, které něco dohání. Obsah sešitu je zároveň jednoduchý přehled toho, co které dítě před školou ještě potřebuje.
• V logopedii a speciálně pedagogické péči poslouží listy jako domácí práce mezi sezeními. Na sluchové rozlišování je k sešitům ještě samostatný díl PŘEDŠKOLÁK – HLEDEJ PRVNÍ HLÁSKU VE SLOVĚ.

Balíčky po obdobích – tři měsíce najednou, barevná i černobílá verze s přílohami:

PŘEDŠKOLÁK – PODZIM (balíček) PŘEDŠKOLÁK – ZIMA (balíček) PŘEDŠKOLÁK – JARO (balíček) PŘEDŠKOLÁK – LÉTO (balíček)

Speciální čísla ke svátkům a na doplnění:

PŘEDŠKOLÁK – ČARODĚJNICE PŘEDŠKOLÁK – VALENTÝN PŘEDŠKOLÁK – SPECIÁL PŘEDŠKOLÁK – HLEDEJ PRVNÍ HLÁSKU VE SLOVĚ

Začít se dá kdykoli. Sešity na sebe navazují, ale každý funguje sám – kdo začne v únoru, vezme si únor a nemusí dohánět podzim. Kdo nechce tisknout, najde některé sešity i <a href="/logosik-tisknuty-a-laminovany/">vytištěné a svázané.

Sešity PŘEDŠKOLÁK na každý měsícPřejít do kategorie Předškolák a školní zralost

Časté otázky

Musíme začít zářím?

Ne. Každý sešit funguje samostatně, začněte měsícem, který právě je. Kdo začne později, nic nedohání – oblasti se v každém měsíci vracejí, jen témata jsou jiná.

Od kolika let jsou sešity?

Pro poslední rok před školou, tedy zhruba od pěti let, a pro děti s odkladem. Mladší děti zvládnou úkoly z podzimních sešitů, jarní jsou pro ně ještě brzy.

Kolik toho je v jednom sešitě?

Měsíčník má 22 úkolů (prázdninové 20), speciální čísla kolem dvanácti. Každý sešit obsahuje barevnou i černobílou verzi a přílohy k vystřihování, takže na jeden měsíc vystačí jeden list na každý pracovní den.

Mohu sešit vytisknout pro celou třídu?

Ano, pro vlastní třídu, ordinaci nebo domů. Soubor se nesmí dál šířit elektronicky ani předávat kolegyním – každá školka si kupuje vlastní.

Je lepší PDF, nebo tištěná verze?

PDF je výhodnější všude, kde se tiskne pro víc dětí nebo opakovaně. Tištěná a svázaná verze se hodí domů, kde tiskárna není, nebo jako dárek.

Kam dál

• Sluchová percepce I. Naslouchání
• Význam porozumění řeči před mluvením
• Všechny materiály pro předškoláky a školní zralost

Autorská poznámka

Sešity PŘEDŠKOLÁK tvořím od roku 2012 a každý z nich prošel rukama dětí dřív, než se dostal do prodeje. Tento článek je to, co říkám rodičům a učitelkám, když se ptají, co s předškolákem dělat a kdy začít.

Věra Gošová – učitelka, speciální pedagožka, logopedka a autorka projektu Logošík

-->