STRATEGIE PRO ROZVOJ ŘEČI

Využijte následující strategie k podpoře rozvoje jazykových dovedností u dětí. Existuje mnoho zábavných a snadno proveditelných aktivit, které můžete začlenit do svého každodenního dne, abyste zapojili a posílili komunikační schopnosti u dětí. Tyto strategie nejsou užitečné pouze pro děti, které se potýkají s problémy ve vývoji řeči, ale pro všechny děti. Můžete je také kombinovat a používat současně, aby byl jazykový rozvoj co nejefektivnější.

 1. POUŽÍVEJTE ZNAKY A GESTA

Děti často začínají napodobovat to, co děláte ještě předtím, než se naučí napodobovat slova. Gestikulace může být úžasným směrem k verbální komunikaci. Pomáhá dítěti pochopit, co je komunikace, například že pokud něco udělám gestem, získám to, co potřebuji. Gestikulace umožňuje dítěti trénovat vyjádření myšlenek ve formě gest před tím, než začnou používat slova. Výzkum dokonce naznačuje, že děti, které používají gesta k označení předmětu, se nakonec naučí toto slovo vyslovit v průměru o tři měsíce dříve než děti, které gesta nepoužívají.

2. LINGVISTICKÉ MAPOVÁNÍ

Je to proces, kterým lidé spojují slova nebo fráze s konkrétními významy. Tento proces je klíčovým aspektem lidského jazykového porozumění a komunikace. Je to chvíle, kdy interpretujeme neverbální komunikaci dítěte, což nám umožňuje modelovat jazyk v reálném kontextu. Jedná se o výbornou strategii, protože poskytuje jazykový vstup dítěti způsobem, který je funkční a smysluplný. Například, když dítě ukazuje na mísu s jablíčky, reagujeme vhodným způsobem v rámci jeho jazykového vývoje, používáme slova jako "jablíčko", "pomoc" nebo "chci jablíčko". Tímto způsobem dítě vidí spojení mezi jazykem a konkrétní situací, což je pro jeho jazykový rozvoj velmi prospěšné.

 3. IMITACE

Existuje zábavný a efektivní způsob, jak dětem ukázat, že napodobování může být hravé a příjemné. Sami začnete napodobovat jejich chování! Tento přístup je výjimečný tím, že dětem předvádí napodobování a ony ho pocítí na vlastní kůži, což může být pro ně velmi motivující. Tuto metodu můžete využít například při hrách, kde provádějí různé akce nebo vytvářejí zvuky. Ještě lepší je, když při tom přidáte něco humorného nebo nečekaného, co přitáhne jejich pozornost a vyvolá smích. Například, pokud si dítě postaví botu na hlavu, můžete se rozhodnout udělat totéž – je to jednoduché napodobení a může děti pobavit a ukázat jim, že napodobování může být zábavný způsob komunikace. Další příklad může spočívat v napodobení zvuků, které dítě vydává. Když řeknou "eee", můžete jim to zpětně předvést. Tímto způsobem podporujete jejich snahu komunikovat a ukazujete jim, že jste pozorní a ochotní se aktivně zapojit do jejich projevu.

 4. PARALELNÍ ROZHOVOR "HLASATEL"

Paralelní rozhovor je způsob komunikace, který spočívá v tom, že poskytujete komentář k tomu, co dítě právě dělá. Tímto způsobem můžete pomoci dítěti rozumět a rozvíjet jeho slovní zásobu. Místo složitých a dlouhých vět používejte jednoduché fráze a věty. Například, když vidíte, že se dítě houpe, můžete říct: "Houpeš se" nebo když jí banán, můžete říct: "Jíš banán." Tento přístup je efektivní, protože dětem umožňuje spojit slova s konkrétními situacemi a aktivitami. Komentáře dávají slovům smysl a kontext, což je důležité pro jejich porozumění. Děti se také účastní aktivit a mají tak přímý zážitek, který jim pomáhá zapamatovat si nová slova nebo fráze. Důležité je začlenit tuto strategii do běžného dne a používat ji co nejčastěji. Paralelní rozhovor je nezastupitelným prvkem v procesu rozvoje jazyka, protože dítě musí nejprve rozumět slovům a jejich kontextu, než je samo použije. Tímto způsobem můžete dítěti pomoci rozvíjet jeho komunikační dovednosti a slovní zásobu způsobem, který je pro něj přirozený a motivující.

 5. SAMOMLUVA

Samomluva nebo vyprávění je podobná paralelnímu rozhovoru, ale s tím rozdílem, že popisujete své vlastní aktivity a činnosti, které provádíte, místo abyste komentovali, co dělá dítě. I když se to může zdát divné, mluvit nahlas k sobě samému celý den, má toto chování pro dítě velký význam. Tento způsob komunikace totiž vystavuje dítě mnohem více slovům denně. Může se zdát, že dítě nereaguje nebo neposlouchá, ale i v malém věku jeho mozek aktivně zpracovává zvuky a jazyk. Samomluva mu poskytuje spoustu zvukových vzorů a slov, která může začít rozpoznávat a vstřebávat. Tímto způsobem můžete vystavit dítě novým a funkčním slovům a rozvíjet jeho slovní zásobu. Důležité je si uvědomit, že čím více slov okolo něho proudí, tím více se jich může naučit. Samomluva je skvělým nástrojem pro vytváření bohatého jazykového prostředí, protože dovoluje dítěti vnímat slova a fráze v kontextu běžných denních činností. Příklady takové samomluvy mohou zahrnovat věty jako "Právě loupu brambory a uvařím z nich výbornou polévku. Do polévky dám mrkev, cibuli a vše uvařím," nebo "Zametám podlahu, protože je na ní smetí. Vidíš to smetí? Mám lopatku a smetáček." Tímto způsobem podporujete jazykový rozvoj dítěte a pomáháte mu stát se komunikačně schopným jedincem.

 6. VÝBĚR

Výběr mezi dvěma možnostmi je pro děti důležitý, protože jim poskytuje pocit kontroly nad tím, co se okolo nich odehrává. Mnoho malých dětí ještě není schopno plně samostatně provádět různé úkoly, a tak jim dávání možnosti výběru umožňuje zažít určitou nezávislost a snižuje frustraci spojenou s pocitem, že jim něco vnucujeme. Když nabízíte dítěti možnosti, můžete provést hned několik kroků. Za prvé, zvedněte dva předměty nebo nabídněte dvě možnosti, například dvě různé hračky nebo dva druhy jídla. Poté nechte dítě ukázat, slovně vybrat nebo se dotknout jedné z možností, podle svých schopností. A za třetí je velmi důležité, abyste řekli název položky, kterou si dítě vybralo, a povzbuzovali ho, aby tento název opakovalo. Tento přístup můžete použít při různých aktivitách, jako jsou hry s hračkami nebo výběr jídla při svačině. Například můžete ptát: "Chceš džus nebo mléko?" nebo "Měli bychom si hrát s autem nebo panenkou?" Tímto způsobem dítě aktivně komunikuje své preference a rozvíjí svou schopnost vyjádřit své rozhodnutí a používat jazyk v konkrétních situacích. Tato strategie pomáhá dětem rozvíjet komunikační dovednosti a pocit nezávislosti.

 7. POSTUP KOUSEK PO KOUSKU

Tuto strategii můžete uplatnit při hraní s hračkami nebo předměty, které mají více dílků, jako jsou například stavebnice, puzzle nebo vláčkodráhy. Držte tyto dílky v ruce a dávejte je dítěti postupně, abyste vytvořili situaci, kdy dítě bude muset komunikovat, aby vyjádřilo své požadavky ohledně hračky. Můžete vyvolat požadavek i tím, že dáte dítěti na výběr mezi různými možnostmi nebo se ho zeptáte, kterou část hračky by chtělo použít: "Kterou chceš?" nebo "Kterou barvu chceš příště?". Důležité je aktivně podporovat komunikaci dítěte, ať už slovně nebo gesty, a reagovat na jeho rozhodnutí. Tato strategie umožňuje dítěti aktivně se účastnit procesu rozhodování a komunikace, což posiluje jeho schopnost vyjadřovat myšlenky a preference. Zároveň podporuje rozvoj slovní zásoby a jazykových dovedností v konkrétním kontextu hry, což je pro děti přirozený a zábavný způsob učení. A tím, že dítě opakovaně větu, slovo nebo gesto používá, si vytváří komunikační vzorec.

 8. NASLOUCHEJTE

Nasloucháním jejich problémů zvyšuje angažovanost, sebevědomí a prostor pro procvičování jazykových dovedností. Nechte dítě používat vlastní slova, aby vám řeklo, co chce nebo co potřebuje, než abyste se doptávali. Buďte aktivním posluchačem a reagujte prohlášením, ne otázkou. Dítě tak bude muset více mluvit. Musí vědět, že ho posloucháte a reagujete, ale nesmí jen odpovídat na otázky. Dejte mu čas mluvit o tom, co chce nebo co ho zajímá.

9. ROZŠIŘUJTE VĚTY

Jazyková expanze je proces, kdy do dětského projevu přidáváme jedno nebo dvě další slova, abychom ho obohatili. Tímto způsobem podporujeme dítě a ukazujeme mu, jak může rozšířit své věty a komunikaci pomocí slovních spojení nebo celých vět. Tuto strategii lze použít k rozšiřování slovní zásoby dítěte ve všech směrech, včetně přídavných jmen, sloves, zájmen a podstatných jmen. Můžete přidat do jazyka dítěte různé aspekty, jako jsou barva, velikost nebo dokonce nosné fráze (například "chci" nebo "vidím"). Důležité je však dbát na to, abychom nepřidávali příliš mnoho nových informací najednou, aby je dítě mělo šanci postupně absorbovat. Příkladem může být situace, kdy dítě řekne "pejsek." Místo toho, abyste jen souhlasili, můžete odpovědět: "Vidím pejska!" Tímto způsobem rozšiřujete jeho slovník a ukazujete mu, jak může do svého projevu přidávat další slova a informace, což přispívá k jeho jazykovému rozvoji.

 10. MLUVTE TVÁŘÍ V TVÁŘ

Tuto strategii lze použít následujícím způsobem: Sedněte si na zem společně s dítětem tak, aby byl váš obličej ve stejné úrovni jako jeho. Tím, že se posadíte do stejné úrovně s ním, mu umožníte mít lepší pohled na vaši tvář a pozorovat, jak se pohybují vaše ústa, vaše výrazy obličeje a gesta. Můžete společně dělat různé aktivity, jako je čtení knihy, hraní s hračkami nebo hraní her. Během této interakce zkuste použít "akustické zvýraznění," což znamená, že zdůrazníte důležité zvuky, slova nebo fráze pomocí svého hlasu. Akustické zvýraznění může zahrnovat mluvení hlasitěji nebo naopak šeptání, mluvení rychleji nebo pomaleji, dělání krátkých pauz, zpívání částí věty nebo opakování důležitých slov. Tímto způsobem pomáháte dítěti lépe vnímat zvuky a slova a zároveň mu ukazujete, jak se jazyk používá v různých kontextech. Tato interakce může podnítit jeho zájem o jazyk a jeho schopnost vnímat odlišnosti v komunikaci.

 11. ČTĚTE

Nikdy není příliš brzy začít číst s dítětem! Začněte jednoduššími knihami, ve kterých se opakují fráze, rýmují se slova a zobrazují jazyk prostřednictvím fotografií. Používání tváří, různých hlasů a vydávání zvuků pomůže udržet pozornost dítěte. Dokonce i opakované čtení stejných knih nebo jejich částí má mnoho výhod! Děti mají rády, když ví, co mohou očekávat, a seznámení se s knihou jim dává příležitost vyplnit prázdné místo a seznámit se se slovní zásobou.

 12. ZPÍVEJTE

Využití říkanek a běžných dětských písniček je skvělý způsob, jak podnítit řečový rozvoj u dětí a zároveň je zaujmout. Říkanky a písničky jsou často plné jednoduchých slovíček a frází, které jsou přizpůsobené dětem. Když děti zpívají nebo recitují texty těchto písní, mají příležitost se seznámit s novými slovy a výrazy. To je důležité pro rozšiřování slovní zásoby a pomáhá dětem lépe porozumět světu kolem sebe. Během zpívání nebo recitace musí děti správně vyslovovat slova, zachovávat intonaci a rytmus, což jsou dovednosti, které jsou pro jazykový rozvoj zásadní. Aktivní poslech a paměť jsou dalšími důležitými dovednostmi, které se během zpívání a recitace rozvíjejí. Děti musí aktivně poslouchat texty písní a říkanek, což posiluje jejich schopnost soustředění. Opakované poslechy těchto textů přispívají k tvorbě paměťových spojení a pomáhají dětem zapamatovat si slova a fráze.

 13. VERBÁLNÍ RUTINY

Verbální rutiny jsou opakující se sekvence slov nebo frází, které lidé používají v určitých situacích nebo během konverzací. K popisu každé rutiny používejte vždy stejnou frázi. Děti tím opakovaně vystavujete konkrétnímu jazyku, takže nakonec mohou předvídat vaše slova a vyplnit prázdné místo v jejich porozumění. Nakonec mohou začít vyprávět rutinu samy. Například "Jdeme jíst!" nebo "Obouváme se." Můžete dokonce zkusit vytvořit rýmovačky pro vaše rutiny!

 14. ZAPOMÍNÁNÍ

Poté, co si dítě zvykne na verbální rutinu, záměrně část této rutiny zapomeňte. Například: při koupání každý den říkáme: "A dáme do vody lodičky." Jakmile si na tuto rutinu dítě zvykne, přestaňte s ní a lodičky do vany nedávejte. To totiž dává dítěti příležitost sdělit svá přání a lodičky si vyžádat.

 15. ČEKÁNÍ

To je jedna z nejtěžších strategií vůbec, hlavně pro vás. Někdy se může zdát i těžko proveditelná, ale věřte sobě i dítěti. Když položíte dítěti otázku, vyčkejte a pak počítejte v hlavě do 10. Neskákejte dítěti do myšlenek a řeči tím, že budete otázku opakovat, přeformulovávat nebo dokonce dávat rady nebo odpovídat za něj. Když pocítíte nutkání vyplnit ticho, počkejte ještě déle. Musíte dítěti poskytnout dostatek času na zpracování otázky a rozhodnutí, jak odpovědět.

 16. LIMIT PRO OTÁZKY

Rozvíjení komunikačních dovedností u dětí zahrnuje časté položení otázek, což může být efektivní způsob, jak je povzbudit k aktivnímu vyjadřování. Nicméně je třeba dbát na to, aby se děti necítily neustále zkoušeny otázkami. Jedním ze způsobů, jak omezit četnost otázek, je začlenit je do tvrzení. Obecně platí pravidlo, že pro každou otázku, kterou položíme, bychom měli vytvořit tři tvrzení, buď před otázkou nebo po ní. Tím se vytváří vyváženější komunikační prostředí. Často ani neuvědomujeme, kolik otázek položíme, a toto pravidlo nám pomáhá zaměřit se na vyváženější poměr mezi otázkami a tvrzeními.

 17. KOMUNIKAČNÍ POKUŠENÍ

Podporujte komunikaci tím, že něco, co si dítě přeje, dáte mimo jeho dosah. Dítě s vámi bude muset zahájit interakci! Nebo si můžete hrát společně s hračkou, kterou dítě chce použít. Pokud je dítě preverbální, přijměte gesto, jako je ukazování nebo natahování. Pokud dítě umí verbalizovat, přijměte pouze verbální (ústní) žádost, i kdyby měla být na úrovni zvukomalebných slov. Okamžitě za to poskytněte předmět nebo pomoc. To totiž děti povzbuzuje, aby byly iniciátory komunikace. Komunikační pokušení nemají být negativní zkušeností nebo zadržování věcí. Pokud je dítě frustrované, pomozte mu ukázat na předmět a gestem nebo slovem říci "já", "chci" nebo "pomoci" a poté mu věc okamžitě dejte.

18.SABOTÁŽ

Tato strategie zahrnuje zasahování do úspěšné dokončení činnosti. Například: vyjměte baterie z hračky nebo dejte dítěti nesprávný předmět. To pomáhá vytvořit situaci, která dítě povzbudí k komunikaci. Mnoho dospělých se snaží předvídat přání a potřeby dítěte, ale my chceme vytvářet situace, ve kterých může dítě iniciovat a procvičovat vyjadřování! Takže nepředvídejte, ale sabotujte.

POUŽÍVÁNÍ GEST

Používání gest jako podpora jazykového rozvoje

Rozvoj řeči u dětí není omezen pouze na slova. Ještě předtím, než dítě zvládne tvořit první hlásky, slabiky a později slova, využívá k dorozumívání přirozeně gesta. Z logopedického hlediska představují gesta důležitý mezistupeň mezi neverbální a verbální komunikací. Pomáhají dítěti nejen vyjadřovat potřeby a pocity, ale především porozumět principu komunikace jako takové.

Gesta jako předstupeň řeči

Vývojově se první gesta objevují již kolem 8.–12. měsíce věku. Typické je například ukazování prstem, mávání na pozdrav nebo natahování ruky k předmětu. Všechny tyto projevy mají společný cíl – navázat kontakt, sdílet zážitek či získat předmět. Gesta tedy učí dítě, že komunikace je obousměrná a že má smysl sdělovat své potřeby druhým.

Z pohledu logopedie jde o přirozený nácvik intencionální komunikace, tedy schopnosti sdělit záměr. Tímto způsobem dítě trénuje dovednost, která je nezbytná pro pozdější užívání slov.

Vliv na porozumění a myšlení

Používání gest podporuje také rozvoj porozumění řeči. Pokud dospělý doprovází mluvené slovo gestem (např. ukáže na hrneček a zároveň řekne „dej mi hrnek“), dítě snáze propojí zvukovou podobu slova s konkrétním předmětem nebo činností. Gesta tedy vytvářejí most mezi zkušeností a jazykem.

Díky gestům dítě lépe chápe významy, i když ještě nemá dostatečnou slovní zásobu. Postupně se učí, že každé gesto může mít odpovídající slovo, a tím se přirozeně motivuje k jeho použití.

Gesta jako nástroj rozšiřování slovní zásoby

Logopedická praxe ukazuje, že děti, které mají možnost využívat gesta, obvykle rychleji rozšiřují slovní zásobu. Důvod je jednoduchý – gesta jim poskytují „náhradní“ vyjadřovací prostředek, díky němuž mohou aktivně komunikovat, i když zatím neumí dané slovo vyslovit. Aktivní zapojení do komunikace pak posiluje jejich ochotu učit se novým slovům.

Tento proces je možné využít i cíleně. Rodiče či učitelé mohou děti podporovat tím, že k důležitým slovům přidávají jednoduchá, snadno napodobitelná gesta. Tím vytvářejí situace, ve kterých dítě zažívá úspěch a postupně si osvojuje verbální označení.

Podpora dětí s opožděným vývojem řeči

Pro děti s opožděným vývojem řeči (OVŘ) nebo jinými komunikačními obtížemi představují gesta velmi cennou oporu. Zajišťují, aby dítě mohlo navzdory omezené slovní zásobě komunikovat a neztrácelo zájem o dorozumívání. Tím se předchází frustraci a podporuje pozitivní vztah k řeči.

Logoped může gesta využít jako součást terapie – například při nácviku alternativní a augmentativní komunikace (AAK). V některých případech se gesta stávají dlouhodobým komunikačním prostředkem, jindy pouze dočasným mostem k rozvinutí řeči.

Role dospělého

Úspěšné využívání gest je podmíněno aktivní rolí dospělého. Ten by měl:

  • modelovat gesta při běžné komunikaci (např. ukazovat, mávat, napodobovat akce),

  • doprovázet slova gestem, aby dítě vnímalo souvislost,

  • reagovat na gesta dítěte, čímž potvrzuje jejich komunikační hodnotu,

  • rozšiřovat gesta na slova, tedy postupně dítě vést od neverbálního k verbálnímu projevu.

Závěr

Používání gest není „náhražkou“ řeči, ale naopak její významnou podporou. Pomáhá dětem pochopit princip komunikace, posiluje jejich schopnost vyjadřovat myšlenky a usnadňuje přechod k verbálnímu vyjadřování. V logopedické praxi představuje gesta účinný nástroj jak pro rozvoj řeči u běžně se vyvíjejících dětí, tak pro podporu dětí s různými obtížemi.

Dospělí – rodiče, učitelé i logopedové – mají v tomto procesu klíčovou roli. Svým přístupem mohou dětem ukázat, že komunikace je smysluplná, zábavná a dostupná pro každého, bez ohledu na to, zda probíhá pomocí gest, slov nebo obojího zároveň.