Používání gest jako podpora jazykového rozvoje

Rozvoj řeči u dětí není omezen pouze na slova. Ještě předtím, než dítě zvládne tvořit první hlásky, slabiky a později slova, využívá k dorozumívání přirozeně gesta. Z logopedického hlediska představují gesta důležitý mezistupeň mezi neverbální a verbální komunikací. Pomáhají dítěti nejen vyjadřovat potřeby a pocity, ale především porozumět principu komunikace jako takové.

Gesta jako předstupeň řeči

Vývojově se první gesta objevují již kolem 8.–12. měsíce věku. Typické je například ukazování prstem, mávání na pozdrav nebo natahování ruky k předmětu. Všechny tyto projevy mají společný cíl – navázat kontakt, sdílet zážitek či získat předmět. Gesta tedy učí dítě, že komunikace je obousměrná a že má smysl sdělovat své potřeby druhým.

Z pohledu logopedie jde o přirozený nácvik intencionální komunikace, tedy schopnosti sdělit záměr. Tímto způsobem dítě trénuje dovednost, která je nezbytná pro pozdější užívání slov.

Vliv na porozumění a myšlení

Používání gest podporuje také rozvoj porozumění řeči. Pokud dospělý doprovází mluvené slovo gestem (např. ukáže na hrneček a zároveň řekne „dej mi hrnek“), dítě snáze propojí zvukovou podobu slova s konkrétním předmětem nebo činností. Gesta tedy vytvářejí most mezi zkušeností a jazykem.

Díky gestům dítě lépe chápe významy, i když ještě nemá dostatečnou slovní zásobu. Postupně se učí, že každé gesto může mít odpovídající slovo, a tím se přirozeně motivuje k jeho použití.

Gesta jako nástroj rozšiřování slovní zásoby

Logopedická praxe ukazuje, že děti, které mají možnost využívat gesta, obvykle rychleji rozšiřují slovní zásobu. Důvod je jednoduchý – gesta jim poskytují „náhradní“ vyjadřovací prostředek, díky němuž mohou aktivně komunikovat, i když zatím neumí dané slovo vyslovit. Aktivní zapojení do komunikace pak posiluje jejich ochotu učit se novým slovům.

Tento proces je možné využít i cíleně. Rodiče či učitelé mohou děti podporovat tím, že k důležitým slovům přidávají jednoduchá, snadno napodobitelná gesta. Tím vytvářejí situace, ve kterých dítě zažívá úspěch a postupně si osvojuje verbální označení.

Podpora dětí s opožděným vývojem řeči

Pro děti s opožděným vývojem řeči (OVŘ) nebo jinými komunikačními obtížemi představují gesta velmi cennou oporu. Zajišťují, aby dítě mohlo navzdory omezené slovní zásobě komunikovat a neztrácelo zájem o dorozumívání. Tím se předchází frustraci a podporuje pozitivní vztah k řeči.

Logoped může gesta využít jako součást terapie – například při nácviku alternativní a augmentativní komunikace (AAK). V některých případech se gesta stávají dlouhodobým komunikačním prostředkem, jindy pouze dočasným mostem k rozvinutí řeči.

Role dospělého

Úspěšné využívání gest je podmíněno aktivní rolí dospělého. Ten by měl:

• modelovat gesta při běžné komunikaci (např. ukazovat, mávat, napodobovat akce),

• doprovázet slova gestem, aby dítě vnímalo souvislost,

• reagovat na gesta dítěte, čímž potvrzuje jejich komunikační hodnotu,

• rozšiřovat gesta na slova, tedy postupně dítě vést od neverbálního k verbálnímu projevu.

Závěr

Používání gest není „náhražkou“ řeči, ale naopak její významnou podporou. Pomáhá dětem pochopit princip komunikace, posiluje jejich schopnost vyjadřovat myšlenky a usnadňuje přechod k verbálnímu vyjadřování. V logopedické praxi představuje gesta účinný nástroj jak pro rozvoj řeči u běžně se vyvíjejících dětí, tak pro podporu dětí s různými obtížemi.

Dospělí – rodiče, učitelé i logopedové – mají v tomto procesu klíčovou roli. Svým přístupem mohou dětem ukázat, že komunikace je smysluplná, zábavná a dostupná pro každého, bez ohledu na to, zda probíhá pomocí gest, slov nebo obojího zároveň.