Mrkvové šeptání pro zajíce - tupé sykavky

Detailní popis produktu

V zeleném koutě lesa, kde slunce hraje s listy stromů, bydleli tři veselí zajíčci, každý s mašlí zvláštního druhu. Pojmenováni byli podle zvuků, které jejich mašle vydávaly: Čiko, Šumík a Žan.

  Čiko nosil na mašli malý obrázek kočičky a kdykoliv se mašle pohybovala, zaznělo „ččč“, jako když někdo volá kočku, aby přišla. Jeho mašle byla jako veselé pozvání pro kočičí přátelství.

  Šumík měl mašli s malou mašinkou, a kdykoliv se míhal, slyšeli všichni kolem „ššš“, což připomínalo zvuk páry unikající z vlaku. Jeho mašle přinášela vzrušení z cestování a objevování nových míst.

  Žan pak měl na mašli obrázek parníku a když se mašle jemně hýbala, ozývalo se „žžž“, jako dálkový zvuk parníku volajícího na dobrodružství na velké vodě. Jeho mašle přinášela sny o velkých cestách.

  Jednoho dne uslyšeli o kouzelných mrkvích, které byly schované v lesním zákoutí. Každá mrkev nesla kouzlo specifického zvuku a jen ten správný zajíček s odpovídající mašlí mohl odhalit její opravdovou chuť. Rozhodli se tedy vydat na výpravu za objevením těchto zázračných mrkví, doufajíce, že každý najde tu svou, která bude ladit s jeho mašlí.

  Čiko hledal mrkve, které volaly na kočky, Šumík pátral po těch, co šustily jako vlaky, a Žan toužil najít mrkve, z nichž se ozývalo volání dalekých parníků.

  A tak se vydali na dobrodružství plné hledání a poslechu, kde každý z nich doufal, že objeví to, co se skrývá za zvukem jeho mašle. Jejich cesta byla plná radosti z objevování a učila je naslouchat krásám, které svět nabízí.