Logopedické pomůcky jsou pro většinu rodičů první věc, kterou po návštěvě logopeda hledají, a pro učitelky ve školce věc, bez které se v ranním kruhu neobejdou. Pod stejným slovem se ale skrývají dvě úplně různé skupiny věcí: pomůcky, které se vkládají do úst a pracují s mluvidly, a pomůcky obrázkové, tištěné a herní, se kterými se pracuje každý den. V tomto článku popisuji, co do které skupiny patří, kdy má která smysl a podle čeho poznám, že pomůcka dítěti opravdu pomáhá.
Ve zkratce
- Logopedické pomůcky se dělí na pomůcky k mluvidlům (vkládají se do úst, indikuje je logoped nebo myofunkční terapeut) a na pomůcky obrázkové a herní (kartičky, sešity, hry), se kterými se pracuje doma i ve třídě.
- U předškoláka stojí nácvik na obrázku, hře a opakování na známém materiálu; když se sada obrázků nemění, dítě soustředí pozornost na úkol, ne na rozpoznávání obrázků.
- Na jednotlivé hlásky (R, L, ostré a tupé sykavky) existují sešity a hry řazené podle pozice hlásky ve slově; na slovní zásobu, porozumění a sluch existují jiné pomůcky, které s hláskami nesouvisejí.
- Pomůcka je užitečná, když přinese konkrétní změnu, kterou je slyšet nebo vidět, a když ji dítě po čase přestane potřebovat.
- Materiály Logošíku jsou v PDF k tisku; sešity k hláskám jsou k dispozici i vytištěné a svázané.
Obsah článku
- Co jsou logopedické pomůcky a k čemu slouží
- Logopedické pomůcky pro předškoláky
- Pomůcky na jednotlivé hlásky
- Pomůcky, které nejsou o hláskách
- Jak to dělám já
- Na co si dát pozor
- Ke stažení v PDF, nebo vytištěné?
- Časté otázky
- Kam dál
Co jsou logopedické pomůcky a k čemu slouží
Když se řekne logopedická pomůcka, řada lidí si vybaví něco, co se dává do úst: špátli, vibrační tyčinku na rozkmitání jazyka, kousací trubičku, foukací míček. Tyto pomůcky existují a mají své místo. Pracuje se s nimi tam, kde dítě potřebuje najít pohyb, který samo nenajde, nebo posílit a zpřesnit práci jazyka, rtů a čelisti. Vibrační pomůcka pomáhá dítěti ucítit kmit jazyka při R, kousací trubička vede čelist do správné polohy, foukací hry pracují s výdechovým proudem. Společné mají jedno: o tom, jestli je dítě potřebuje a kdy, rozhoduje logoped nebo myofunkční terapeut, který dítě viděl. Stejná pomůcka, která jednomu dítěti pomůže, u jiného upevní pohyb, který se pak dlouho odstraňuje. Proto je v tomto článku nechávám stranou a věnuji se tomu, s čím se pracuje každý den a co si rodič i učitelka může vybrat sama.
Druhou, mnohem větší skupinou jsou pomůcky obrázkové a herní. Kartičky s obrázky slov na určitou hlásku, pracovní sešity k jednotlivým hláskám, deskové hry, ve kterých dítě na každém políčku něco vysloví, hledací kruhy, kostky, pexesa, kvarteta. Tyto pomůcky nepracují s mluvidly, ale se sluchem, zrakem a pamětí: dítě slyší slovo, vidí obrázek, opakuje, hledá, třídí, hraje. Právě na této skupině stojí většina práce v poradně, ve školce i doma, a právě sem míří naprostá většina toho, co lidé pod heslem logopedické pomůcky hledají.
Třetí skupinu tvoří pomůcky, které se slovem logopedie na první pohled nesouvisejí: materiály na sluchové rozlišování, na slovní zásobu, na porozumění řeči, na paměť. Přesto patří k logopedii stejně jako sešity k hláskám, protože bez sluchového rozlišování, slovní zásoby a porozumění se hláska sice dá vyvodit, ale dítě ji nepoužije v řeči.
Logopedické pomůcky pro předškoláky: obrázek, hra a opakování
Předškolák nedokáže cíleně cvičit tak jako školák. Dokáže si hrát, prohlížet obrázky, opakovat po dospělém a hledat. Pomůcka pro předškoláka proto musí být obrázková, musí mít pravidla, která dítě pochopí za minutu, a musí snést mnoho opakování, aniž by dítě omrzela. Výzkumy posledních let potvrzují to, co v poradně vidím denně: nácvik na známém materiálu jde rychleji než nácvik na materiálu, který se pořád mění. Když dítě sadu obrázků zná, nemusí pokaždé znovu zjišťovat, co je na kartě, a celá jeho pozornost jde do úkolu. Jedna sada dvaceti karet tak snese deset různých zadání, od vytleskávání slabik přes hledání první hlásky až po vyprávění příběhu.
Stejný princip má hledací kruh: velká hrací plocha, na které dítě hledá obrázky k zadání, a kartičky, které k nim přiřazuje. Dítě se hýbe, hledá, soutěží, a přitom dvacetkrát vysloví slovo s hláskou, na které pracuje. A kartičky s obrázky k jednotlivým hláskám jsou pomůcka, kterou si rodiče z poradny nejčastěji odnášejí domů.
10 V 1 – POJĎ SI HRÁT S LOGOPEDIÍ – JARO 
DO DESEK – R 
MINILOGOPEDIE – HLÁSKY 
HLEDACÍ KRUH – RÝMOVÁNÍVe školce má tato skupina pomůcek ještě jednu výhodu: funguje ve skupině. Hledací kruh nebo desková hra zaměstná čtyři děti najednou a učitelka slyší každé z nich, aniž by je musela vyvolávat.
Pomůcky na jednotlivé hlásky: R, L a sykavky
Nejčastěji hledanou logopedickou pomůckou je pomůcka na R. Není to náhoda: R je hláska, kterou děti zvládají nejpozději a u které je nejvíc slyšet, že chybí. Pomůcky na R se dělí podle toho, v jaké fázi nácviku dítě je. Dokud R nemá vyvozené, pracuje se s hláskou, přes kterou se R vyvozuje, a s obrázky slov, kde R stojí ve skupině s D nebo T. Jakmile R zazní, přichází dlouhá fáze upevňování: slova s R na začátku, uprostřed, na konci, ve skupinách TR a DR, a nakonec v běžné řeči. Přesně podle těchto fází jsou stavěné pracovní sešity LOGOPEDIE a k nim tabulky POKROKY, do kterých se zapisuje, co už dítě zvládne.
U hlásky L je postup podobný, jen kratší. U sykavek se pracuje se dvěma řadami, ostrou (C, S, Z) a tupou (Č, Š, Ž), a k nácviku každé řady se přidává ještě jejich rozlišování, protože dítě, které říká „capka" místo „čapka", musí nejdřív slyšet, že jsou to dvě různé hlásky. Na to slouží třídicí aktivity, ve kterých dítě řadí obrázky podle první hlásky, a hry typu Černý Petr, kde se dvojice hledají podle sluchu.
O tom, jak nácvik R vypadá v praxi, píšu podrobně v článku Jak na hlásku R. A proč hláska, kterou dítě umí u stolu, ještě dlouho nezní v běžné řeči, je téma článku Proč někdy nestačí jen procvičovat hlásky.
Pomůcky, které nejsou o hláskách: slovní zásoba, porozumění a sluch
Velká část dětí, které přijdou do poradny „kvůli výslovnosti", má ve skutečnosti jiný problém: malou slovní zásobu, nejisté porozumění nebo oslabený sluch pro hlásky. Hláska se u nich vyvodit dá, ale neupevní se, protože dítě slovo nezná nebo neslyší, že ho říká jinak než ostatní. Logopedické pomůcky pro tuto oblast vypadají jinak než sešity k hláskám. Jsou to tematické sady obrázků, na kterých se pojmenovává, třídí, tvoří věty a vypráví; pracovní listy na porozumění předložkám, otázkám a změnám ve větě; a materiály na sluchové rozlišování, od rýmování přes slabiky až po první hlásku ve slově.
V poradně tyto pomůcky používám před nácvikem hlásky, ne po něm. Dítě, které rozumí tomu, co se po něm chce, a slyší rozdíl mezi dvěma zvuky, zvládne nácvik samotné hlásky rychleji. Proč porozumění předchází mluvení, popisuji v článku Význam porozumění řeči před mluvením, a čím se sluchová percepce liší od sluchu, v sérii Sluchová percepce I. Naslouchání.
Jak to dělám já
Pomůcku beru do ruky s jedinou otázkou: co se změní, až ji položím? Užitečná je pro mě ta, která přinese konkrétní, opakovatelnou změnu, kterou je slyšet nebo vidět. Dítě po ní řekne slovo, které předtím neřeklo, udrží jazyk tam, kde ho předtím neudrželo, rozliší dva zvuky, které předtím slévalo. To, že se dítě soustředí nebo že ho pomůcka baví, je příjemné, ale není to důvod, proč ji používám. Dítě se dokáže bavit i u pomůcky, která na jeho řeči nic nezmění.
Druhá věc, kterou sleduji, je, kdy pomůcku odložit. Zrcadlo používám jako krátkou vizuální kontrolu, ne jako stálou součást nácviku, protože dítě, které se dívá do zrcadla, neposlouchá. Brčko slouží jako poslechový tunel k uchu, do úst ho nevkládám. A jakmile dítě zvládne totéž bez pomůcky, pomůcka končí. Když naopak dítě bez ní hlásku nevybaví, když odvádí pozornost od zvuku, když vyvolává napětí nebo když se výkon nepřenáší do řeči, pomůcka nepomáhá, i kdyby vypadala sebelépe.
Proto většina toho, co v poradně používám, jsou obrázky a hry, ne přístroje. Obrázek se dá vzít domů, do školky, do auta. Hra se dá hrát s babičkou. A dítě, které si dvacetkrát zahraje deskovou hru na R, si ani nevšimne, že dvacetkrát cvičilo.
Na co si dát pozor
V praxi se opakuje několik situací, které mají společného jmenovatele: pomůcka se stala cílem místo prostředku.
První je dítě, které hlásku zvládne jen s pomůckou. U stolu s kartičkami řekne krásné R, ve dveřích už zase „lyba". Pomůcka splnila svůj účel, ale nácvik skončil o krok dřív, než měl: chyběl přenos do běžné řeči, a ten žádná kartička nezajistí.
Druhá je nácvik hlásky, kterou dítě neslyší. Dítě opakuje slova s Č po dospělém, ale samo neslyší, že říká C. Sešit k hlásce Č pak nemá na čem stavět, protože chybí sluchové rozlišení, které mělo přijít první.
Třetí je fyzická pomůcka pořízená bez indikace. Vibrační tyčinka nebo kousátko koupené na internetu, protože „to pomohlo sousedům", u některých dětí upevní pohyb, který logoped pak dlouho odstraňuje. Tyto pomůcky patří do rukou tomu, kdo dítě viděl.
A čtvrtá je nejméně nápadná: pomůcka, se kterou se procvičuje to, co dítě už umí. Je to příjemné pro obě strany, ale dítě se přitom nic nového nenaučí.
Logopedické pomůcky ke stažení v PDF, nebo vytištěné?
Materiály Logošíku jsou soubory PDF, které si po zaplacení stáhnete a vytisknete. Kartičky a herní plány se osvědčily zalaminované, pracovní listy se tisknou podle potřeby znovu, takže jeden soubor vydrží celou třídu i několik dětí v rodině po sobě. Kdo nechce tisknout, může si sešity k hláskám objednat vytištěné a svázané, barevně nebo černobíle, případně sešit s obrazovou podporou, tedy s kartičkami k úkolům v sešitě.
Všechny materiály k výslovnosti jsou pohromadě v kategorii Artikulace; pomůcky na slovní zásobu, vyprávění a stavbu vět v kategorii Rozvoj řeči a slovní zásoba; materiály na sluch v kategoriích Sluchová percepce a Fonematický sluch.
Logopedické pomůcky k tisku podle hlásekPřejít do kategorie ArtikulaceČasté otázky
Jaké logopedické pomůcky se hodí pro děti na základní škole?
Ve škole se nejčastěji pracuje s upevňováním hlásek, které dítě už má vyvozené, hlavně R, Ř a sykavek, a s rozlišováním podobných hlásek při psaní. Pomůcky pro tento věk jsou deskové hry, kvarteta a pracovní listy se slovy, kde hláska stojí v různých pozicích, a tabulky, do kterých si dítě zapisuje pokroky. Materiály na sluchové rozlišování slabik a hlásek využívají učitelky i v první třídě při nácviku čtení.
Jaká pomůcka pomůže s hláskou R?
Záleží na tom, jestli dítě R už má, nebo ne. Před vyvozením pracuje logoped s hláskou, přes kterou se R vyvozuje, a doma se pracuje s obrázky, které k této fázi určí. Po vyvození přicházejí sešity a hry se slovy, kde je R v různých pozicích, a nakonec hry, ve kterých dítě mluví v celých větách. Podrobně v článku Jak na hlásku R.
Stačí logopedické kartičky, nebo je potřeba sešit?
Kartičky a sešit dělají různou práci. Kartičky jsou na opakování, hru a přenos do řeči, dají se vzít kamkoli a použít ve skupině. Sešit vede nácvik po krocích, od pozice hlásky ve slově přes slovní spojení k větám, a dítě v něm vidí, kolik už má za sebou. V poradně používám obojí: sešit vede nácvik, kartičky si rodiče berou domů na opakování.
Kde koupit logopedické pomůcky ke stažení?
Logopedické pomůcky v PDF ke stažení a k tisku jsou v e-shopu Logošík, roztříděné podle hlásek a podle oblastí rozvoje řeči. Soubor přijde e-mailem po zaplacení a dá se tisknout opakovaně.
Kam dál
Autorská poznámka
Pomůcky jsou moje denní práce. Vidím, co u dětí v poradně změní hlásku a co jen vypadá hezky na stole, a podle toho materiály Logošíku vznikají. Tento článek je souhrn toho, co o logopedických pomůckách říkám rodičům i učitelkám, když se ptají, co si mají pořídit.
Věra Gošová - speciální pedagožka, logopedka a autorka projektu Logošík