POVĚST NEBO HISTORIE 30 tvrzení ke Starým pověstem českým · třídění do tří kategorií: doložená historie – pověst – nevíme jistě · karta Jak na to? · řešení · 4.–5. třída

Detailní popis produktu

Třídicí aktivita k otázce, odkud o minulosti vlastně něco víme. Třicet karet s tvrzeními ke Starým pověstem českým – všechny stejné barvy, aby barva neprozradila odpověď – děti ve skupině rozdělují pod tři hlavičky: DOLOŽENÁ HISTORIE, POVĚST a NEVÍME JISTĚ. Kartu nepokládají podle pocitu, ke každé řeknou alespoň jeden důvod: „Myslíme si, že…, protože…“. Kníže Oldřich potkal Boženu u studánky, když prala prádlo. Kníže Oldřich vládl v Čechách na začátku 11. století. Libuše byla skutečná kněžna. Hora Říp opravdu stojí nedaleko Roudnice nad Labem.

Ve zkratce

Soubor obsahuje: strany s ochrannou známkou a podmínkami použití, titulní stranu, stranu s metodikou, 3 třídicí hlavičky, kartu Jak na to?, 30 karet s tvrzeními, řešení (7 listů A4) a kontaktní stranu
Slouží k: rozlišení doložené historie a pověsti, zdůvodňování a obhajobě názoru, domluvě ve skupině, práci s prameny (kroniky, legendy, listiny, nálezy)
Hodí se pro: vlastivědu ve 4. a 5. třídě (počátky českého státu, Přemyslovci), práci ve skupinách po 3–4, závěr tématu Staré pověsti české
Formát: PDF k tisku, 11 stran, 7 listů A4 na šířku, barevná varianta
Pro koho: žáci 4. a 5. třídy, učitelé 1. stupně
Období: září až listopad, kdykoli při učivu o Přemyslovcích

Nejdůležitější je „nevíme jistě“

Některá tvrzení nejsou jednoduše pravda, nebo nepravda: zda byla Libuše skutečná kněžna, zda byl Přemysl Oráč skutečný člověk, zda mezi Přemyslem a Bořivojem opravdu vládlo sedm knížat. Právě tyto karty vedou k tomu, nad čím se má třída zastavit. Oldřich a Božena jsou na dvou kartách: setkání u studánky je pověst, Oldřichova vláda na začátku 11. století doložená historie. Hora Říp opravdu existuje, ale praotec Čech, který na ni vystoupil, patří k pověsti.

Jak se s materiálem pracuje

Skupina položí tři hlavičky vedle sebe, postupně čte tvrzení a u každého řekne, kam patří a proč. Když se děti neshodnou, vyslechnou všechny důvody a domluví se – postup je napsaný i na kartě Jak na to?. Řešení dostanou až nakonec a nepočítají chyby: u karet, které měly jinak, odpovídají na dvě otázky – proč jsme si mysleli něco jiného a jaký důkaz rozhoduje. Se třídou pak vyberte několik nejspornějších karet a nechte děti shrnout, odkud se o minulosti dozvídáme.

Tip ode mě

Nechte děti o zařazení chvíli bojovat. Kdo navrhne jinou kategorii, nemusí být hned opraven – dostane prostor svůj názor obhájit. U některých karet je dobré zdůvodnění cennější než rychlá správná odpověď; hlavní věta pro děti zní: historik se neptá jen „Co se stalo?“, ale hlavně „Jak to víme?“.

Časté otázky

Musí děti znát pověsti předem?
Ano, tvrzení se opírají o příběhy ze Starých pověstí českých – od praotce Čecha po Oldřicha a Boženu – a o učivo o Bořivojovi, Ludmile a Václavovi.

Je v souboru metodika?
Ano, jedna strana: postup práce, proč je kategorie „nevíme jistě“ nejdůležitější, kontrola až nakonec, společná závěrečná diskuse a hlavní sdělení pro děti.

Můžu materiál použít pro celou třídu?
Ano – vytisknete si ho pro děti ve své třídě. Nesmí se dál šířit elektronicky ani předávat kolegyním, každá si materiál kupuje sama.

Kam dál

Materiál patří do série ke Starým pověstem českým. Další materiály najdete v kategorii Vlastivěda – historie a Český jazyk – čtení s porozuměním.

Podobné materiály: KDE KONČÍ POVĚST A ZAČÍNAJÍ DĚJINY, JAK ŽILI DÁVNÍ SLOVANÉ – PRÁCE NA STANOVIŠTÍCH, KDO MĚL PRAVDU – DISKUSNÍ KARTY KE STARÝM POVĚSTEM ČESKÝM, BĚHACÍ ČTENÍ S POROZUMĚNÍM – STARÉ POVĚSTI ČESKÉ, BĚHACÍ ČTENÍ S POROZUMĚNÍM – SVATÝ VÁCLAV.